About – Karajan

Název písmolijny Karajan nemá žádnou souvislost s proslulým dirigentem, natož pak se symfonickou hudbou, ač by se to při zaslechnutí jejího jména mohlo zdát. Je sice malá, ale není to proto, že by se chtěla vysmívat hudebníkovu vzrůstu, a ač má jistou (pro její činnost však nepodstatnou) souvislost s Německem, nehraje to v jejím pojmenování roli. To ostatně nechce sdělit nic obdivuhodného, vznešeného, dokonce ani zlomyslného, neboť je založeno na zcela prozaické skutečnosti – totiž je její „otcové zakladatelé“ se jmenují Kar(el) a Jan. To, že se ve zmíněné skládačce nevyskytuje křestní jméno třetího společníka, který se k nim připojil později, tedy Petr, je výsledkem zralé úvahy. Názvy Pejankar, Eljantr či Janpekar by v orientací příliš nepomáhaly, navíc kromě náhodného Jana Pekaře se ztracenou diakritikou nic neznamenají, na rozdíl od jména dirigentova, přinášejícího s sebou podprahově alespoň jakýsi odkaz ke kvalitě a vážných úmyslech.

Je tedy na nás, třech „Karajanech“, abychom se pokusili popsat, čím se hodláme zabývat. Nejprve je třeba říci, že nemůžeme a ani nechceme konkurovat naším kolegům a přátelům, kteří se písmovou tvorbou soustředěně a s úspěchem zabývají už dlouhá léta. Máme v úmyslu se vypravit do oblastí, které oni, jakožto respektovaní tvůrci seriózních a vysoce ceněných abeced většinou opomíjejí. Zjednodušeně řečeno, chceme obrátit princip jejich práce naruby a věnovat se především podivnostem a obskurnímu tvarosloví, která se od skutečné typografie, důrazu na čitelnost a sazební komfort, tedy od toho, jak je obecně (a správně!) chápána, dotýkají většinou jen velmi vzdáleně. Líbí se nám, že se tak obloukem vyhneme silně konkurenčnímu prostředí, v němž by byla naše šance na úspěch velmi malá. I když úspěch není to, co nás motivuje – kdyby to neznělo tak podezřele alibisticky, mohli bychom říci, že chceme zkoušet, co ještě lze a co už rozhodně nikoli. Tedy že si chceme hrát, bavit se a při tom se něco nového dozvědět.

Karel Haloun,
Petr Kudláček
& Jan Arndt

The name Karajan has no connection to the famous conductor, let alone to symphonic music, although it might seem so when hearing his name. It may be small, but that is not because it aims to mock the musician's stature. While it has a certain (but unrelated to its activities) connection with Germany, this does not influence its naming. Additionally, it is not meant to convey anything admirable, noble, or even malicious, as it is based on a simple fact – that her "founding fathers" are named Kar(el) and Jan. The fact that the third companion, who joined them later, is named Peter, and his name does not appear in the puzzle, is a deliberate choice. Names like Pejankar, Eljantr, or Janpekar would not provide much guidance, and apart from the accidental Jan Pekař with its Lost accents, they mean nothing – unlike the conductor's name, which subtly suggests quality and serious intentions.

The three of us, the 'Karajans,' now need to clarify our goals. First, it’s important to acknowledge that we do not aim to compete with our colleagues who have successfully focused on lettering for many years. Instead, we plan to explore areas they have largely overlooked – specifically, typographic quirks and peculiarities. Essentially, we aim to invert their focus, highlighting oddities and obscure aspects of typography that are often only loosely related to actual typography, particularly in terms of legibility and readability, which are generally (and rightly) prioritized. We appreciate that this approach keeps us out of a highly competitive space where success would be unlikely. Although success isn't our main goal – if that didn't sound so suspiciously like an excuse – we prefer to say we want to test the possible versus the impossible. Ultimately, we seek to play, have fun, and learn something new along the way.

Karel Haloun,
Petr Kudláček
& Jan Arndt